Ve čtvrtek 16. února 2023 se uskutečnila exkurze žáků Oktávy A a 4. A do Osvětimi, kde studenti za výkladu průvodcůzhlédli bývalý německý koncentrační tábor Auschwitz a jeho vyhlazovací část Birkenau, kde bylo zavražděno podle dochované dokumentace přes 1 300 000 vězňů. Ve skutečnosti asi několikrát víc …
V jedné části tábora jsme narazili na výpravu ortodoxních Židů, kteří se zde modlili a ve své modlitbě se ptali, kde byl Bůh, že toto dopustil. A mně se vybavil proslov bývalého britského nejvyššího rabína lorda Immanuela Jakobovitse, který pronesl v roce 1995 na setkání s tehdejším polským prezidentem v Krakově. Stojí za zamyšlení i dnes.
„Když se mě ptají, kde byl v Osvětimi Bůh, nemám ani já, co bych odpověděl. Snad ani žádná odpověď neexistuje. Ano, nekonečné utrpení není možné znásobit, ať už postihuje šest milionů, jeden milion nebo jen jeden jediný nevinný život. Při každém úmrtí kojence ve spánku, po němž se z mladých rodičů stávají truchlící, vyvstává otázka: „Kde byl Bůh?”
Možná je to otázka, na niž nelze najít odpověď. Jak řekl jednou jeden z našich velkých středověkých filozofů: „Kdybych poznal Boha, byl bych Bůh. Anebo – kdybych mohl porozumět boží spravedlnosti, byl bych sám božský.”
Skutečná otázka zní: „Kde byl v Osvětimi člověk? Kde byla humanita kulturního národa, fascinovaného demagogickým agitátorem natolik, že se změnil v miliony masových vrahů a jejich spolupachatelů? Kde byl člověk, když četné civilizované národy mlčely a zavíraly hranice před těmi, kdo prchali před ďábelským pronásledováním. Kde byli vůdcové velkých náboženství, když nářek mučených nevyvolal žádnou odpověď? Kde byl člověk, když miliony lidí nakládali do dobytčáků, protože se dopustili toho zločinu, že se narodili jako Žid.“
Mgr. Antonín Zgažar, předseda předmětové komise dějepisu
