Ve dnech 13. 6. až 16. 6. 2022 se žáci VI. A, 2. A, VII. A a 3. A zúčastnili regionálního týdne na Zlatohorsku. Tematicky byl zaměřen na těžbu zlata a dalších kovů, poznání krajiny a historie severní části našeho Slezska.
V pondělí vedly naše první kroky ke kostelu Maria Hilf nad Zlatými Horami, který je vstupní branou do místního regionu a také jedním z nejvýznamnějších poutních míst v celém Slezsku. Duchovní správce kostela nás seznámil s pohnutou historií i současností tohoto magického místa. Další naše trasa směřovala na Petrovy boudy, odkud jsme se vydali na Biskupskou kupu. Zvolili jsme trasu přes pramen Sv. Rocha a bývalou Rudolfovu chatu, odkud jsou po kůrovcové kalamitě nádherné výhledy až na Beskydy. Na samotném vrcholu Bišovky nás čekala mlha a z rozhledny jsme nedohlédli ani na úpatí kopce. Útočiště před průtrží mračen jsme našli v chatě na polské straně hory, kde jsme ochutnali speciality polské kuchyně. Po dešti jsme se vrátili zpět na naše území a sestoupili k Leuchtenštejnu, zřícenině strážního hradu ze 13. století. Prudkým svahem přes Rožmitál jsme dorazili do Zlatých Hor.
V úterý jsme navštívili středověkou Poštovní štolu, která patří k evropským raritám. Všichni jsme nafasovali hornické přilby s lampou a na hodinu a půl jsme ponořili do starých šachet, abychom se od průvodců dozvěděli, jak se zde měď, zlato a jiné kovy dobývaly. Kolem Zlatého potoka jsem se dostali do Zlatých Hor, kde jsme zhlédli jednotlivé expozice místního muzea.
Ve středu dopoledne nás přivítala zřícenina středověkého hradu Edelštejn, který zde od 13. století strážil obchodní cestu a místní doly. Odpoledne jsme si vyšlápli do areálu Zlatokopeckého skanzenu, kde jsme se v hornickém srubu dozvěděli o životě horníků a ve zlatorudných mlýnech nám názorně ukázali zpracování zlatonosné rudy. Zájemci si v kádích mohli vyzkoušet rýžování zlata ze sedimentů řeky Olešnice.
Ve čtvrtek jsme po třech hodinách chůze dorazili do osady Rejvíz, která je nejvýše položeným místem s trvalým osídlením ve Slezsku. Zde se nás ujal botanik Martin Kočí. Za jeho doprovodu jsme se na stezce k mechovému jezírku mohli detailně seznámit s faunou a flórou Rejvízu. Po obědě v bývalé Noskově chatě nás již čekala cesta domů.
Během čtyřdenního putování po Zlatohorsku jsme nachodili cca 65 kilometrů.
Mgr. Antonín Zgažar
