Na Škaredou středu 16. dubna 2025 v 7:34 vyjeli studenti sekundy a sexty Gymnázia Bruntál z bruntálského nádraží na exkurzi do Olomouce. Na olomoucké hlavní nádraží jsme přijeli zhruba po hodině úmorné cesty, protože ve vlaku byla vysoká teplota.
Poté, co jsme se přesunuli do hlavní nádražní haly, pár jedinců využilo příležitosti k rozchodu a vydalo se na toaletu a pro občerstvení. Když všichni uspokojili své potřeby, následovala dlouhá procházka. Mnozí z nás si přáli jet tramvají, ale kvůli minulým událostem paní učitelka tento návrh zatrhla. Procházka vedla přes olomoucký park až do kostela svatého Michala.
Jakmile jsme si prohlédli krásy, jež kostel nabízel, pomalým krokem jsme vyšli k Muzeu umění. Sexta spolu se svou paní třídní učitelkou vyrazila do Arcidiecézního muzea, zatímco sekunda započala prohlídku expozice moderního umění v rámci edukačního programu Kniha na roztrhání. Všechna díla nám podrobně popsal milý pracovník muzea. Můj osobní favorit bylo dílo s názvem Všichni jsme večeře.
Po prohlédnutí krásných výtvorů umělců jsme byli namotivováni k výrobě vlastních uměleckých kousků. Nebudu jmenovat, ale některé méně šikovné jedince to málem stálo prsty. Nakonec se všechny výtvory vydařily.
Z muzea jsme se rychle hnali, natěšení na slíbený rozchod. Paní učitelka však měla jiné plány. Předtím, než jsme si mohli dopřát sladké nakupování, byli jsme donuceni pět minut sledovat olomoucký orloj. Poté jsme dostali bídně krátký, avšak dostatečný čas na rozchod. Většina vyrazila za občerstvením, avšak pár literárních nadšenců – slovy jeden – vyrazil do knihkupectví za potravou pro duši. Což je, dámy a pánové, jakékoliv dílo psané Franzem Kafkou.
Jakmile vypršel čas na náš rozchod, paní učitelka neplýtvala časem a vyrazili jsme zpět na nádraží. Procházka zpět mi přišla delší než procházka tam, ale všichni jsme se k vlaku dostavili živí a zdraví. Na nádraží jsme dostali další krátký rozchod, kterého už mnoho lidí nevyužilo.
Po přepočítání přítomných žáků se sexta a sekunda se svými třídními učitelkami přesunuly na nástupiště, ze kterého jsme odjížděli. Ačkoliv jsem vystoupila na dřívější zastávce, tipuji, že cesta do Bruntálu trvala zhruba stejně jako cesta tam.
Třída hodnotí exkurzi čistou osmičkou z deseti. Já s hodnocením souhlasím – i když bylo muzeum krásné, ne všichni musí pochopit myšlenku cesty za uměleckými díly, a může to člověka vyčerpat.
Elisabet Bortlová (II. A)
