Praha stověžatá, jedno z nejkrásnějších měst. Zároveň centrum módy a byznysu a také jedno z nejnavštěvovanějších míst v České republice a možná i Evropě, ve kterém se dá najít nejen spousta historických památek, ale také zábavy a zážitků. A protože zážitky jsou něco, co člověku zůstane celý život, vydaly se je maturitní ročníky našeho gymnázia hledat.
Vše začalo prvním dnem, kdy jsme v pondělí 19. září 2022 brzy ráno opouštěli studené ulice Bruntálu a vyrazili jsme na cestu. Nejprve vlakem do Olomouce, kde jsme přestoupili a pokračovali až do našeho hlavního města. Cesta byla dlouhá, ale díky skvělé společnosti nám rychle utekla. Vystoupili jsme na hlavním nádraží. Dále následovala krátká pauza, při které jsme si rozdali jízdenky, a pokračovali jsme hromadnou dopravou směrem k hotelu Aida, jehož malebné prostory se staly naším příbytkem na dalších pět dnů. Ve 14 hodin na nás již čekal první program, a to návštěva Národního muzea. Protože spousta členů výpravy byla po jeho návštěvě značně vyčerpána, vydali jsme se po prohlídce zpátky do hotelu pro trochu odpočinku a teplou sprchu. Ovšem to nebyl ještě konec pondělního programu, jelikož následoval návrat zpátky do rušných ulic Prahy a večeře. Unavení po celém dni jsme se vrátili kolem 11. hodiny večerní do hotelu a dopřáli jsme se zaslouženou porci spánku.
Ráno bylo krušné, po odpočinku následovalo probuzení do sychravého úterního dne. Naštěstí naše srdce rozehřála výborná snídaně zajištěná servisem hotelu Aida. Dopolední program byl následující, prohlídka Národního technického muzea, Zemědělského muzea a Veletržního paláce, a odpoledne návštěva Hradu. Komentovaná prohlídka s průvodcem byla skutečně na úrovni. Průvodce působil velmi seriózně a vzdělaně. Dozvěděli jsme se opravdu velké množství informací. Vydali jsme se také do Zlaté uličky, kde byla bohužel hlava na hlavě, proto na nás její prohlídka neudělala dojem. Celkově jsme ale Hrad opouštěli plní nových poznatků. Většina studentů se po prohlídce vydala po vlastní ose na prohlídku dalších zákoutí stověžatého města. V 18 hodin se obě třídy setkali před budovou Invalidovny, ve které se ten den odehrálo živé vysílaní pořadu Fokus Václava Moravce. Pro spoustu studentů to byl životní zážitek. Atmosféra byla exkluzivní.
Středa, třetí den naší výpravy. Ráno jsme vstávali brzy, čekal nás přesun z našeho milovaného hotelu Aida do prostor Židovského muzea, kde jsme absolvovali program, který měl dvě části. V první části jsme se dozvěděli mnoho informací o holocaustu, druhá část obsahovala prohlídku Staronové synagogy, Pinkasovy synagogy a židovského hřbitova. Prohlídku jsme samozřejmě absolvovali s průvodcem. Zjistili jsme mnoho o zvycích, tradicích, životě Židů a židovské komunity. Po prohlídce následoval rozchod a večer sraz před oponou divadla Na Vinohradech, jehož herci si připravili hru Miláček od Guy de Maupassanta. Hra nás všechny okouzlila, obzvlášť musím vyzdvihnout mistrovské provedení charakterů postav herci. Po představení, které skončilo lehce před desátou večerní hodinou, jsme se všichni vydali zpět na hotel.
Ráno jsme si díky dopolednímu programu, který začínal až v 10 hodin, mohli dopřát větší dávku spánku a opět s láskou připravovanou snídani v hotelu Aida. Náš předposlední den v Praze byl opět nabitý, začněme ale pěkně od začátku. Dopoledne jsme navštívili Muzeum Karla Zemana a výstavu pojednávající o jeho filmové tvorbě. Zhlédli jsme mnoho rekvizit a předmětů, které ve svých filmech používal, a společně jsme se díky jeho filmům vydali na pomyslnou cestu do pravěku. Po prohlídce na nás čekala plavba na lodi po Vltavě. Opět jsme viděli mnoho významných pražských budov a přidali další zážitek do naší sbírky. Díky nádhernému počasí jsme si plavbu užili. Poté následoval oběd a odpolední rozchod. V 18 hodin jsme se všichni setkali před divadlem Semafor. Čekalo na nás představení Kdyby tisíc klarinetů, jehož filmovou předlohu jistě mnozí znají. Představení naše očekávání ovšem mírně zklamalo, první půlka se totiž skládala z monologů Pana herce a komika Jiřího Suchého a herečky Jitky Molavcové, které nebyly příliš záživné. Druhá půlka byla ale pravým opakem první části, jelikož byla plná energických pěveckých a hudebních vystoupeni. Jiří Suchý dokázal, že i ve svých 91 letech to dokáže pořádně roztočit. Osobně jsem z divadla odcházel velmi spokojen.
Pátek byl pro nás posledním dnem, všichni jsme byli už opravdu znaveni. Jediné, co nás opět probudilo k životu v tomto mlhavém ránu, byla skvělá snídaně připravovaná jako každý den s péčí a láskou zaměstnanci hotelu Aida. Před ní jsme si sbalili naše věci a zavazadla snesli dolů do prostor recepce a vydali jsme se prohlídnout si kryptu, kde se schovávali parašutisté po atentátu na Heydricha. Toto místo mělo opravdu silnou atmosféru a zanechalo v nás hluboký dojem. Následovala ještě prohlídka kostela nad kryptou a poté už jen rozchod, oběd a odjezd domů do dalšího nejkrásnějšího města, rodného Bruntálu.
Myslím, že Prahu můžeme skutečně označit jako stověžatou, je působivá, je nádherná. Tento výlet opět upevnil kamarádské pouto, které mezi sebou naše maturitní ročníky mají. Mohu říct, že zážitky, které si odvážíme, nám zůstanou až do konce života.
Matyáš Kočí, 4. A
