Přeskočit na obsah
Domů » Markéta Pilátová „S Baťou v džungli“

Markéta Pilátová „S Baťou v džungli“

beseda knihovně

Městská knihovna v Bruntále připravila ve čtvrtek 14. 3. 2024 ve svých prostorách besedu s paní Markétou Pilátovou.

Městské knihovně i autorce děkujeme za spolupráci.

Za předmětovou komisi českého jazyka
Jana Fotopulosová

Z ohlasu našich žáků

Dne 14. 3. 2024 se třída VII. A zúčastnila přednášky spisovatelky, novinářky, hispanistky a krajanské učitelky Markéty Pilátové. Paní spisovatelka hovořila o své knize S Baťou v džungli a v souvislosti s jejím výkladem jsme se dozvěděli mnoho zajímavého. Například vyprávění o jejím působení krajanské učitelky v Brazílii nám umožnilo nahlédnout do světa plantáží a ohrad brazilských cowboyů, ale především také českých osad krajanů, které zde v městech založených Janem Antonínem Baťou Batayporã, Bataguassu, Batatuba a Mariapolis žijí již po tři generace.

Spisovatelka nepíše pouze pro dospělé, ale s oblibou také pro děti. Její díla, jako je Bába Bedla, Kika a papírový motýl, Jak bratři Baťové obouvali svět a další, se například dostala do významného katalogu dětských děl White Riven, a některá byla dokonce navržena na cenu Magnesia Litera. I o nich se v závěru sezení hovořilo.

Třída VII. A tak s Markétou Pilátovou strávila příjemné poledne plné nových a nadmíru zajímavých příběhů a informací.

Kateřina Kočí (VII. A)

Dne 14. března 2024 do bruntálské knihovny zavítala spisovatelka, novinářka, hispanistka a, jak jsme se později dozvěděli, krajanská učitelka Markéta Pilátová.

Povolání krajanského učitele vzniklo za dob první republiky. Tito učitelé jezdili do cizích zemí a učili krajany, tedy české emigranty a jejich děti, češtinu a tradice, snažili se mezi nimi udržet českou kulturu. Krajanští učitelé byli v krajanských spolcích velmi oblíbení.

Markéta Pilátová se nestačila divit neobvyklým otázkám na pohovoru na krajanského učitele, jako „Umíte tančit české tance? Víte něco o historii Česka? Dokážete uvařit české knedlíky z jiné než polohrubé mouky?“ nebo „Zvládla byste nacvičit a zahrát divadlo?“. Nakonec vyhrála konkurz a stala se krajanskou učitelkou. Na vlastní kůži zažila, jak se asi cítili emigranti, když přicestovali do Brazílie. V Sao Paulu učila mladé i starší „žáky“ v jedné třídě a vyprávěla jim o Česku. Ačkoli někteří mluvili česky plynně, cítila malé rozdíly ve vnímání světa. Například, když jí Němci vystěhovaní z Česka řekli, že naši hymnu zpívají německy na Vánoce jako koledu.

Paní spisovatelka v Brazílii cestovala po různých krajanských spolcích, až jednou přijela do města Batatuba, kde se setkala s Dolores Baťovou, vnučkou Jana Antonína Bati. Ta jí ukázala rodinný archív a vyprávěla jí o životě v Brazílii, především o svém tatínkovi, proslulém pomerančovém plantážníkovi, ale také o svých vztazích s dědečkem Janem Antonínem Baťou. A Markéta Pilátová se rozhodla, že o rodině napíše knihu.

V knize S Baťou v džungli výstižně popsala nelehké postavení Jana Antonína Bati a celé jeho rodiny. Všichni byli po nástupu komunismu nuceni emigrovat do Brazílie. Baťa byl totiž režimu nevyhovující člověk. Doma byl po svém odchodu označován jako vlastizrádce a kolaborant s Hitlerem, a byl odsouzen k osmi letům práce v dolech. Zatímco doma ho považovali za padoucha, v Brazílii se stal pro mnohé hrdinou. Znovu založil továrnu a dále i čtyři města, například Batatubu, která zářila jako maják pro další emigranty a představovala naději na nový život. Jeho genialita a přínos nové vlasti mu vynesly i nominaci na Nobelovu cenu míru.

I přes veškeré úspěchy se však Baťovi ani větší části jeho rodiny a jeho krajanům v Brazílii dobře nežilo. Místní podmínky byly zvláštní a krajina až příliš odlišná od té naší. Jaké asi muselo pro emigranty být vědomí, že už se nikdy nepodívají domů, že už nikdy neochutnají českou jitrnici, ba ani normální bramboru? Odloučení od rodné krajiny bylo pro mnohé velice bolestné.

Díky vyprávění Markéty Pilátové jsme si dokázali živě představit náladu tehdejšího osazenstva i všechny příhody a historky, které vyprávěla nejen i o Baťových, ale i z vlastní zkušenosti. Celkově v nás pak beseda zanechala dojem slunečného Brazilského poledne provázaného historií rodiny Baťů, jež je tak mistrně a svěže zachycena v knize S Baťou v džungli.

Petr Brettschneider (VII. A)